WEWEOUU BLOG na Blog.cz

Tuhle povídku jsem napsala asi před čtyřmi měsíci. Je moje první, takže mi prosím napište, jestli se vám líbila, jestli to bylo vtipné, nebo ne. Beru i záporné komentáře. Wewe :)

Jo a myslím, že už se mi začíná rozjíždět ten můj nový blog. Takže prosím, koukněte tam.....:D www.colorum.blog.cz

A tady už je ta povídka..........

Kouzlo snění

Otevřela jsem oči a spatřila modro. Párkrát jsem zamrkala a zkusila pohnout rukama. Šlo to. Zvedla jsem je do svého zorného pole, abych se ujistila, že je mám celé. Zjistila jsem, že ležím na zemi, a tak jsem se pomalu zvedla ze země, kde jsem se ocitla z mě neznámých důvodů. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Stála jsem na vrcholu nějakého kopce, protože jsem měla skvělý výhled na nějakou zemi. Viděla jsem město, které mělo snad miliardu věžiček, věží a různých, podivných staveb. Po levé straně se třpytilo moře a přístav, v němž kotvily vznešené lodě, a o něco méně vznešené čluny. Po pravici jsem měla temně zelený, hustý les. Slyšela jsem z něj pár zvláštních zvuků, ale nevěnovala jsem jim pozornost, protože se na kopci objevil nějaký malý mužíček. Sahal mi tak do pasu, ale to jeho plnovousu nevadilo, aby byl delší. Vlasy i vousy měl šedé barvy, a oči mu zakrývalo velmi, opravdu velmi husté obočí, které se mu nad očima stahovalo, jako bouřková mračna. Měl tmavě modrou košili a černé, odřené kalhoty. U pasu měl malý mečík a při chůzi se zvláštně kolébal, jako by mu délka nohou nestačila.

"Vítej v našem království, a tak dále, a tak dále," vybalil na mě protivně, a hned mi došlo, kdo to je. Přece trpaslík! Mohlo mě to napadnout dřív, ale přece jen mi je šestnáct, takže se s těmito pojmy obyčejně nesetkávám.

"Ehm, dík za přivítání. A mohla bych se zeptat, kdeže to jsem?" zeptala jsem se, jak nejzdvořileji jsem mohla. V jeho obličeji se objevil nepopsatelný škleb, který měl asi vyjadřovat překvapení, nebo zaražené prdy.

"Toto je země Apollonia, kde vládne mír a klid," odplivnul si a začal si mumlat pod vousy, "kecy tohleto. Jakej mír? Jakej klid? Každej tady je dvakrát větší než já, to je opravdu na …" Zbytek jsem nerozuměla. Než jsem se ho stačila zeptat, jak jsem se tady ocitla, objevila se vedle něj nějaká třpytivá záře a hned na to se na tom místě zhmotnila jakási starší žena, která měla černý hvězdičkovaný plášť a na hlavě tmavě hnědý klobouk, který se jí legračně nakláněl na stranu. Musela jsem na ni asi slušně zírat, ale ona se jen přívětivě usmála a otočila se na trpaslíka.

"Tomuhle říkáš přivítat hosty? Až tohle povím tvému králi, to se teprve můžeš vztekat. A teď k tobě, děvče. V této zemi se musí dodržovat přísná pravidla, každé jejich porušení se trestá. Teď pojď se mnou do zámku, po cestě ti vysvětlím většinu pravidel. A ty trpajzliku, těš se na audienci u svého krále. Hahaha," zasmála se a popadla mě za paži.

Neměla jsem v úmyslu ji ani na minutu poslouchat, a tak jsem k ní zkoušela přirovnávat různé učitelky z naší školy. Žádné se nepodobala tak, jako učitelce Johnsonové. Ta si taky potrpěla na pravidla, a každého komandovala. Ta ženská měla dokonce i stejný orlí nos, jako Johnsonová. Já se jí snad nezbavím, ať jsem kdekoli.

Šly jsme snad tři hodiny, než jsme došly k nádhernému zámku. Měl sněhobílou barvu a každé okno bylo bohatě zdobené všelijakými ornamenty a vzory. Neměla jsem moc času si ho prohlédnout, protože mě ta ježibaba prostrčila nádhernými vyřezávanými dveřmi dovnitř, kde to bylo nepopsatelně krásné. Moje slovní zásoba by na to nestačila. A to jsem ji měla hodně dobrou. Ježibaba (jak jsem té ženské posedlé pravidly říkala) mě dovedla do sálu, na jehož konci byl trůn, a na něm seděl ten nejvrásčitější muž, kterého jsem kdy viděla. Byl zabalen do nějakého pláště a na hlavě měl korunu z květů. Vypadal jako nějaká hodně nepovedená víla. V duchu jsem se usmála představě, jak se ten král vrásek otáčí a baletí v rozevlátých růžových šatičkách a rozhazuje kolem sebe květy.

Ježibaba předstoupila před krále a zhluboka se uklonila. "Vaše Veličenstvo, našla jsem toto děvče na vrcholku Bludné hory. Ještě přede mnou se tam ale objevil skřítek Kilsen,který se nechoval vůbec, ale vůbec přívětivě. Doporučuji odebrání večeří po dobu pěti dnů jako trest." Ty jo, ta žaluje. Chudák ten trpaslík.

"Děkuji za informace, ale myslím, že Kilsena nepotrestám. Můžete jít," a pokynul jí ke dveřím. Našpulila rty, sevřela půlky a s nosem nahoru za sebou přibouchla dveře. Ani se neuklonila.

"Jak se jmenuješ?" zeptal se král.

"Emma."

"Smím se zeptat, co tady děláš? Tedy, jestli to víš."

"Ne, nevím. Sama jsem se vás chtěla zeptat, zda byste to nevěděl." Král se najednou zvednul z trůnu a vydal se k jedněm bočním dveřím. Pokynul mi, abych šla za ním. Za dveřmi byla nádherná zahrada. Stromy tvořily jakousi nepropustnou střechu, přes kterou pronikalo tlumené sluneční světlo. Ptáčci tady zpívali a jejich hlasy se spojovaly do nádherné symfonie. Voněly tady tisíce vůní, až se mi z toho točila hlava. V jednom koutku pod stromem stála ošoupaná lavička. Král se vydal k ní, posadil se a já udělala to samé. Chvíli jsme tam jen tak seděli.

"Vím, že znáš Hyacintu teprve chvíli, ale neměla jsi chuť jí ucpat tu její prořízlou pusu? Já ji znám snad sto let, a vůbec se nezměnila. Pořád jenom opakuje ty svoje pravidla a příšerně mi leze do zadku. Někdy mám pocit, že mi snad praskne hlava," povzdychne si král. Já jen souhlasně přikývnu.

Sedíme tam asi do setmění, než mě král pošle do postele. Řekne mi cestu do mého pokoje a já se tam hned vydám. Pokoj není moc velký, ale ani není moc malý. U jedné stěny je pohodlná postel a u druhé je krb a vedle něj skříň. Naproti dveřím je okno, ze kterého je výhled na malé nádvoříčko. Vyčerpaně se svalím do postele a zavřu oči.

"CRRRRRRRRR! CRRRRRRRR!" ozve se mi v hlavě a já prudce otevřu oči. Jsem ve třídě a všichni mí spolužáci už odcházejí. Nade mnou se tyčí učitelka Johnsonová a přísně se na mě mračí. Chvíli na sebe koukáme, když si něco uvědomím. Já jsem usnula! A v hodině matiky, kterou Johnsonová učí!

Trošku jsem se na ni usmála, abych to odlehčila, ale ona se zamračila ještě víc. Vzpomněla jsem si na tu protivnou, pravidly posedlou ježibabu z mého snu. Jak se jen jmenovala…. Hyacinta! To je ono.

"Emmo Haleová, to je počtvrté, co jsi usnula v mé hodině! Mohla bys mi to vysvětlit?" tázavě zvedla jedno obočí.

"No, víte, měla jsem strach, že bych se unudila k smrti, tak jsem si radši schrupla," zářivě jsem se na ni usmála. Nezabralo to.

"Dnes budu volat tvým rodičům. A celý týden jsi po škole." Otočila se ke mně zády a odpochodovala ven ze třídy. Já si v klidu balila věci a přitom prskala kolem sebe, co si to ta ženská dovoluje. Když jsem odcházela domů, potkala jsem Johnosonovou, jak si to šlape proti mně. V okamžiku, kdy prošla kolem mě, jsem zvedla nos nahoru a udělala "tss". Potom jsem se vydala na autobusovou zastávku, a připravovala se na další kázání od rodičů. Ostatně jako vždycky.

Takže, založila jsem si nový blog, s obrovitátátánnánánánskou pomocí od Hemi. Bez tebe bych to nenastavila, takže máš mé tisíceré díky.

No, a teda zpět od děkovných řečí k tématu. Založila jsem si blog. Není to jen takový blog, protože tam budu dávat svá umělecká - jestli chcete, tak patlanice - díla.

Také tam je rubrika O umění, kde budou různé, no řekněme články, trošku odbornějšího stylu.

Budu tam také dávat návody, samozřejmě z internetu, některé moje. A nějaké obrázky z net pro vaši inspiraci.

Zatím tam mám pouze dva články, ale v průběhu měsícu, nebo týdnů se to zásadně změní.

Jestli jste tento článek dočetli až tady, a neumřeli nudou, tak máte můj obdiv.

Pokud by se našel někdo statečný, kdo by sse na můj blog chtěl kouknout, najdete ho na této adrese http://colorum.blog.cz/

Ještě jednou bych chtěla poděkovat Hemi, protože celý design udělala ona - až na ty postavičky, k tomu se přiznám, že jsem to kreslila já.....

A pokud ve vás můj nový blog zanechá nějakyý dojem, prosím napište komentář. Děkuji. Wewe

Tohle jsem našla na netu. Snad se bude líbit :D :DDD

Tenhle obrázek jsem kreslila u kamarádky na tabletu ve Photoshopu. Myslím, že se mi povedl. :D

Tak, opět další básnička. Kdyby jste si chtěli přečíst nějaké další, koukněte na http://ourstories.stmivani.eu/profiles/Sheepie/ . Je to můj profil na Ourstories.

Budoucnost?

Zmítáš se,

na pokraji stínu.

Každý jen hledá,

tvoji vinu.

Pravda utekla,

spolu s láskou.

Každý tě chce jen,

pořádně prásknout.

Utíkáš před světem,

utíkáš před nimi.

Vzali ti křídla,

i když jsi nevinný.

Hledáš světlo,

hledáš naději.

Oni je ale,

do klece zavřeli.

Bloudíš světem,

sílu hledáš.

Zbytek tvé čistoty,

temnotě nedáš.

Opět jsem to kreslila podle knížky.

Na komiksy sice moc nejsem, ale tenhle se mi povedl. Doufám, že to přečete. :D

Takže, tenhle obrázek jsem kreslila podle knížky Christphera Harta Jak se kreslí manga shoujo 2 . Je to úžasná knížka, a hodně mi s mangou pomohla. Na obrázku jsem v počítači trošku začernila oči.

Mám pro vás suprovou zprávu. Skener byl opraven, a proto sem budu dávat elfy, co jsem nakreslila, ale také moje obrázky.

Tady je vodní elfka, upravovala jsem to v Gimpu, takže doufám že se vám to bude alespoň trochu líbit. Byla to piplačka !!!

Takže, tady je :

Tak nějak jsem brouzdala na internetu, a našla jsem pár odkazů, na různé vychytávky.

Jednou jsem si v knihovně půjčila knížky s názvem Hunger games, které změnily můj život. Patří mezi mé oblíbené knihy. Nebudu tady psát obsah, protže za prvé mi to nikdy moc nešlo, a za druhé vám ho nechci prozrazovat. S téhle knížky se mi vždycky rozbuší srdce,a obdivuji, že někdo mohl tohle napsat. Jestli jste to někdo četli, napište to prosím do komentářů a můžete i připsat jestli se vám to líbilo. Mě teda hodně, takže doporučuju. Taky bude v roce 2012 film, na který stopro půjdu.

Takhle vypadá první díl.

Tohle je druhý.........

.....a tohle třetí.

Mám rozkreslenou knihu elfů - teda, je to spíše čtyřiceti stránkový sešit A4. Potom, jestli někdo spraví skener, tak to tu naskenuju. Mám tam různé druhy, ale všechno je to vycucnuto z mojí fantazie. No doufám, že se mi to povede. Mám tam třeba vodní elfy, měnivé.........................no a jestli to tu naskenuju tak uvidíte sami. :D

Modlím se, aby přišla nějaká dobrá a hlavně technicky nadaná víla a ten skener spraví :D¨

Tady je pár obrázků elfů z Googlu:

Draky mám ráda odjakživa. Provází mě celý život, a proto bych jim chtěla věnovat několik místa na mém blogu. Jako správná dračí fanynka jsem samozřejmě četla všechny díly Eragona (Eldest, Brisingr) a napjatě čekám na ten poslední. Draky se snažím kreslit co nejjlépe, ale moc mi to nejde a tak si brousím zuby na knížku Jak kreslit draky.

A teď něco o nich:

Drak (saň pro samici, v jiných slovanských jazycích smok nebo zmej) je mýtické zvíře vyskytující se v pověstech, pohádkách a lidových příbězích celé řady kultur. Jeho celosvětová rozšířenost má za následek značnou variaci jeho vzhledu, velikosti a vlastností, kterými má drak disponovat. Obecně lze říci, že jde o mohutného samotářského tvora, připomínajícího hada nebo ještěra. Draci se liší počtem hlav - například v Číně je zobrazován zásadně jednohlavý, řecká mytologie znala draka stohlavého, v pohádkách mívá zpravidla lichý počet hlav, nejčastěji tři nebo sedm. Dále se draci liší v počtu nohou (nejčastěji dvě, čtyři nebo žádné), schopnosti létat a dštít oheň (případně mráz nebo jed) ze svého chřtánu.

Podobně jako se liší jejich vzhled, liší se i jejich vlastnosti. Draci se v základním pojetí mohou rozlišovat na dobré a zlé. Tradice prospěšných draků je převážně v Číně, kde je drak symbolem moci, vládců a deště. Evropští draci ve středověku jsou namísto toho chápáni jako symbol ničení a chaosu. Často jsou zobrazováni jako krvelačné bestie, které ničí vše ve svém okolí a pojídají zvířata a lidi. Draci jsou spojováni s bohatstvím a majetkem, který zpravidla ochraňují ve svých dračích slujích.

Tradice výskytu draků je velice stará. Představa draků vznikala pravděpodobně mnohem dříve než lidstvo objevilo možnost své poznatky zapisovat. Existují doklady z antického Řecka, kde drak hlídal bájné zlaté rouno, ale vyskytují se i v akkadském eposu Enúma eliš napsaného mezi 18. - 7. stol. př. n. l. Zmiňují je i příběhy ze starodávného Egypta v podobě setkání boha Ra s hadím drakem Apopem. Dále se objevují v germánské mytologii, kdy se Thór utká s drakem podobně jako legenda o boji Siegfrieda s drakem Fafnirem.

zdroj : Wikipedia

Když se řekne krev, tak si kdekdo představí upíry nebo nemocnici. Já si třeba představím injekci. Hodně lidí omdlívá při pohledu na krev. Já sice ne, ale krev nesnáším. Ani se moc nemusím dívat na takové ty krváky, kde tečou potoky krve. Co já vím, třeba si v tom někdo libuje............ale jiní zase ne. Krev je taky důležité tekutina. Fakticky. Možná si myslíte, že to je voda, ale i krev, protože bez krve bychom byli jenom vyschlá slupka. Jako vyschlé ovoce. A ještě něco k těm upírům. Každý asi zná Twilight ságu, tak si umí aspoň nějakého toho upíra představit. A i upíři pijou krev. Nejčastěji z krku, protože ten je nejblíž k srdci - pumpičce krve - no a pak sajou............ Někdo na upíry věří, někdo zase ne. Já na ně věřím, ale zatím jsem žádného nepotkala :D

Víte, co vidí počítačový programátor na poušti?
.
.
Datamorganu.

Tatranky.zip - energie sbalená na cesty

Jestliže číslo 95,

v názvu operačního systému Windows 95, znamenalo pravděpodobnost chyby při spuštění, pak se u Windows 98 máme na co těšit.

Správce počítačové sítě byl na sekretariátě ředitele instalovat nějaký software. Všiml si, že na moderním drahém plochém monitoru je nalepený bílý křížek, vytvořený ze dvou proužků samolepek. Ptá se tedy dívky - "majitelky stroje":
"To ta co máte za ozdobu?"
"To není ozdoba, ale značka - odvětí dívka."
"Co za značku?"
"Mám na obrazovce dvě ikony na Word. Jedna z nich však nefunguje, tak jsem si jí přeškrtla, aby jsem na ní zbytečně

neklikala.

Jeden mladý muž říkal:
"Chci být velkým spisovatelem!"
Když se ho ptali, co pro něho znamená "velký", tak odpověděl:
"To znamená, že chci psát něco, co bude číst celý svět, něco co přinutí lidi jednat emocionálně, něco co je přinutí ječet, křičet, šílet a řvát vztekem, zoufalstvím a bolestí!"
.
.
Ptáte se, co dělá dnes?
Pracuje pro Microsoft a píše chybové zprávy

Jstlž jst schpn přčst tt, mžt njt dbr zmstnn jk prgrmtr.

Jak jezdí normální člověk výtahem do dvanáctého patra?
No přece zmáčkne 12.
A jak jezdí do dvanáctky informatik?
Zmáčkne 1, pak 2 a zuřivě hledá enter.

Jak bude vypadat klávesnice pro nová Windows?
.
.
Bude podobná myši, bude mít jen tři tlačítka - Ctrl, Alt a Delete.

Doktor, architekt a programátor diskutují o tom, které povolání je starší. Už došli na samý počátek, k Rajské zahradě. Doktor povídá: "Lékařská profese je evidentně nejstarší, protože Eva byla stvořena z Adamova žebra a to byl ohromný chirurgický výkon." Architekt zjevně nesouhlasí: "Vemte si zahradu samotnou. Předtím byl jen chaos a prázdnota, než Bůh stvořil onu zahradu a celý svět. Takže Bůh musel být architekt." Programátor, který doteď jen poslouchal, se ozývá: " To je hezký, ale odkud myslíte, že se vzal ten chaos ?!"

Víte, jaké byly tři největší katastrofy v dějinách lidstva?
.
.
Hirošima 45, Černobyl 86 a Windows 95.

Kdysi se firma IBM rozhodla nechat na zkoušku vyrábět některé díly v Japonsku.
V zadání byla mj. klauzule, že se tolerují tři chybné součástky z 10 000.
S první dodávkou přišel následující průvodní dopis:
"My Japonci těžko chápeme vaše americké obchodní praktiky. Přesto jsme podle smlouvy zvlášť vyrobili ke každým 10 tisícům součástek tři vadné a přidali jsme je do dodávky. Doufáme, že s nimi budete spokojeni."

Přijde chlápek na kopec, zamyslí se, udělá pár kroků, zvedne hlavu a zařve do nebe: "Bože! Chci slyšeti tvůj názor! Jsou počítačové hry škodlivé?!"
A z nebe se ozve: "Počkej chvíli, hned se ti budu věnovat, jenom si to sejvnu!"

Co je napsané na náhrobním kameni počítačového maniaka?
.
.
GAME OVER.

Když se zaváděla nová technologie Plug&Play, tak se vyskytla tisková chyba - správně má být Plug&Pray.

Přijde unavený a rozlobený programátor do práce. Kolegové se ho ptají: "Proč si tak naštvaný?"
"Ále, dělal jsem jeden program."
"A co, nefungoval?"
"Ne, fungoval perfektně..."
"Tak co se stalo?"
"Usnul jsem na BackSpace..."

"Hele, jak máš rychlý internet?"
"Zítra by ti měl přijít ten mail, co jsem ti včera poslal."

Doktor k pacientovi:
"Rentgenový snímek páteře ukázal, že máte zlomený krční obratel.
Ale nemusíte mít strach, už jsme to spravili ve Photoshopu..."

Co je to hu@hu.hu?
.
.
E-mailová adresa maďarské sovy.

Už sis nainstaloval Internet Explorer 6.0?
Jestli ne, tak tak učiň a pošli tuto zprávu svým dalším pěti známým, neboť nestane-li se tak do 5 pěti dnů, potkají tě hrozné věci.
Učiníš-li tak neprodleně, nic se ti nestane a navíc poznaš blahodárné účinky noveho Exploreru.
Johnatan Wlezley tak neučinil a při práci s počítačem usnul, padla mu hlava na klávesnici a roztrhl si obočí o klávesu backspace. Krev, která mu vytekla do klávesnice způsobila zkrat, spálila klávesnici a následný elektrický impuls vyvolaný zkratem mu zničil základní desku, přičemž došlo k vznícení nehořlavé odhlučňovací hmoty uvnitř počítače.
Jeho manželka, když to viděla, neváhala a v nastalé panice uhasila požár vodním hasícím přístrojem, čímž došlo k dalšímu zkratu v elektrickém obvodu napájecí soustavy a zkrat způsobil zničení paměti (768 MB), HDD(40,2GB) a procesoru (ATHLON 1,2GB).
Když to Johnatan uviděl, popadl v návalu vzteku prázdný hasící přístroj a mrštil jím po své ženě.
Prázdná tlaková nádoba udeřila ženu do spánku tak nešťastně, že byla na místě mrtvá. Nádoba navíc prolétla oknem ven, kde dopadla na čelní sklo projíždějícího automobilu.
Řidič automobilu byl starší muž a z leknutí dostal infarkt. Neovládané vozidlo přejelo právě přebíhajícího psa novofunlandského a vřítilo se na autobusovou zastávku, kde zabilo 17 lidí a porazilo sloup veřejného osvětlení.
Ve vozidle zahynuly 3 prostitutky, které muž vezl na narozeninovou párty svého přítele. Poražený sloup veřejného osvětlení dopadl na právě projíždějící autobus městské hromadné dopravy, zabil řidiče a 12 cestujících, kteří v té době stáli v přední části autobusu.
Autobus setrvačností dojel až na most, kde prorazil zábradlí a zřítil se na pod mostem probíhající 6-ti proudovou dálnici, kde způsobil řetězovou havárii 134 vozu. Celkem zde zahynulo 74 lidí, 108 bylo zraněno těžce a 2 lehce. Když se to dozvěděli příbuzní obětí, další 4 lidé zemřeli na infarkt. Muž, který to vše způsobil, si zrovna den předtím vzal hypotéku na dům ve výši 5 000 000 korun a zadlužil se na celý život.
Ve chvíli, kdy došlo k one nehode s počítačem, se zrovna chystal zmáčknout klávesu enter k převedení této sumy na stavební firmu, která měla realizovat stavbu jeho domu.
Protože však zrovna usnul, přitom jak mu nejdříve padla ruka, došlo k přepsání čísla účtu na účet Billa Gatese, a ve chvíli, kdy mu padla hlava, došlo k stisknutí klavesy enter, takže Johnatan přišel i o všechny peníze.
Když už přemýšlel nad možností vzít si holý život, napadla ho spásná myšlenka. Napadlo ho znovu si přečíst dopis od svého přítele, který dostal před pěti dny. Okamžite si stáhnul Explorer a poslal dopis svým dalším pěti známým. V tu chvíli si uvědomil, že si nesundal svou virtuální přilbu. Okamžitě tak učinil a najednou se před ním rozlilo jasné světlo v jejich domě a před sebou uviděl rozesmátou tvář své manželky. Běžel rychle k oknu a podíval se ven. V poklidu tam postávalo 17 zdravých lidí.
Zapřísahnul se, že už nikdy neporuší řetez a že už nikdy nebude hrát virtuální hororové hry.
Tento řetez nesmí být přerušen, neboť bude-li přerušen, tak tě Bill Gates nakope do prdele...